Stlačený vzduch je jedna z nejdražších energií vůbec. Kompresor totiž pracuje s velmi malou účinností Většina - až 85% - instalovaného motorického výkonu se spotřebuje na „výrobu" tepla, které je nutno z kompresorové jednotky odvádět. Vodní čerpadlo pracuje s účinností daleko vyšší zejména proto, že při čerpání kapalin dochází ke vzniku tepelných ztrát v nesrovnatelně menší míře než při stlačování vzduchu. Praktické používání vodou poháněných kladiv ukázalo, že spotřeba paliva je oproti konvenčním kladivům třetinová až čtvrtinová.

Dalším významným faktorem, který může významně ovlivnit ekonomiku vrtání je skutečnost, že kladiva poháněná vodou mohou dosahovat až řádově vyšších hloubek než kladiva konvenční. Tato jejich vlastnost se dá dobře využít při vrtání vrtů např. pro tepelná čerpadla, kdy většina firem odmítá vrtat pro tyto účely vrty hlubší než 150 m z důvodů rapidně se zhoršující ekonomiky vrtání a z důvodů nárůstu rizika havárie vrtu. Důsledkem toho je, že firmy raději vrtají více mělčích vrtů, což představuje nevýhodu pro investora (potřeba většího pozemku a více zemních prací, dražší armatura) a pro vrtnou firmu rapidní vzrůst nákladů (těžení nářadí, přesouvání soupravy, zapažování nadložních nesoudržných vrstev pro každý vrt, apod.). Dnes existují geotermální sondy, které mohou být zapouštěny do hloubek až 300 m, takže nic nebrání vrtání hlubokých vrtů kladivem poháněným vodou, disponuje-li vrtná firma soupravou, která je schopna z této hloubky nářadí vytěžit. Bonusem pro investora pak bude lepší topný faktor jeho TČ, uvážíme-li že s rostoucí hloubkou uložení kolektoru se zvýší teplota teplonosného média na výstupu z vrtu.